Digitální dovednosti dnes rozhodují o tom, jak rychle se ekonomiky dokážou přizpůsobovat technologickým změnám – a také o tom, kde se budou vytvářet nová pracovní místa. Přesto Evropa v této oblasti naráží na nepříjemnou realitu. Podle nejnovější Zprávy o stavu Digitální dekády má základní digitální kompetence pouze zhruba polovina obyvatel EU.
Ještě výraznější než samotná čísla jsou rozdíly mezi jednotlivými státy. Zatímco Nizozemsko a Finsko se pohybují na úrovni 83 %, Česká republika se zhruba 69 % patří k nejlépe připraveným zemím střední a východní Evropy. Na opačném konci spektra stojí Slovensko (okolo 51 %), Polsko (přibližně 45 %) nebo Bulharsko (asi 36 %). Právě tyto rozdíly začínají stále více ovlivňovat nejen soudržnost Unie, ale i fungování jednotného trhu práce.
Otázka digitálních dovedností se proto stává politickým i ekonomickým tématem první kategorie. Evropská komise na ni reaguje připravovanou iniciativou Union of skills, ktera ma ambici siednotit dosud roztristene přístupy k rozvoji a uznávání dovedností napříč členskými státy. Výkonná mistopredsedkvne HK Roxana Minzatu predstavila základni obrvsv teto iniciativv na letosnim Digital skills summitu v Bruselu organizovanem DIGITALEUROPE - a současně otevřela prostor pro debatu o tom, zda v Evropě už neexistují řešení, která by šlo využít ve větším měřítku.
Právě kombinace rozsahu, dlouhodobosti a jednotné metodiky činí z IT Fitness Testu zajímavý referenční bod pro evropskou debatu. Výsledky nejsou jen statistickým přehledem, ale vstupem pro rozhodování o tom, kam směřovat investice, jak upravovat vzdělávací programy a kde digitální mezery začínají ohrožovat konkurenceschopnost regionu. Evropa se tak dostává k širší otázce, kterou si zatím klade spíše implicitně: má smysl, aby si každý stát měřil digitální dovednosti po svém, nebo je čas opřít se o několik společných, ověřených přístupů? V oblastech, kde už existuje jednotný regulatorní rámec, začíná fragmentace v oblasti vzdělávání působit jako slabé místo.